Student si vyzkoušel tréninkový let astronautů

14. říjen 2011

Skvělý zážitek byl odměnou za úspěchy v odborných olympiádách.

"Pocit ze stavu beztíže je naprosto úžasný a pravděpodobně nevyjádřitelný slovy. Jde možná přirovnat k tomu, když auto ve vysoké rychlosti přejede přes vrchol kopce. To známé mravenčení v břiše jsem zažíval i během letu Zero-G, ale v intenzivnější a mnohem delší formě," popsal Stanislav Fořt, osmnáctiletý student maturitního ročníku Gymnázia v Táboře, zážitky z letu letounem Zero-G, který navozuje pocity stavu beztíže. Při podobných letech trénují i američtí astronauti.

"Konečky prstů jsem se dokázal odrazit od země, visel jsem bez hnutí ve vzduchu nebo stál nohama na stropě. Vyzkoušel jsem také série salt a obdobných pohybů, které by byly běžně neproveditelné," vyprávěl dál.

Vítězství v celosvětové konkurenci

2.jpg

Studenty na tento let mohl navrhnout každý ze sedmdesáti států, které pořádají akce ke Světovému kosmickému týdnu. Nominaci od České kosmické kanceláře - instituce, která pomáhá koordinovat českou účast v programech výzkumu a využití vesmíru - získal Stanislav Fořt na základě konkurzu, který vyhrál díky svým jazykovým znalostem a odborným schopnostem: letos se stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku, a k tomu ještě získal také stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku. To přesvědčilo i organizátory doprovodného programu oslav Světového kosmického týdne v Las Vegas, kteří jej jako jediného vybrali pro let nad Nevadou.

Letadlo, speciálně upravený Boeing 727, při něm letí ve výšce kolem deseti kilometrů. Vždy chvíli prudce klesá, takže se pasažéři dostanou ve vztahu k letadlu do stavu beztíže, jaký zažívají astronauti ve vesmíru. Pak letadlo prudce vystoupá (a pasažéři si "vychutnají" přetížení), aby mohlo opět klesnout. A tak se to stále opakuje téměř dvě hodiny.

"Během letu mi vůbec nebylo špatně. Nepotřeboval jsem ani žádné léky," popsal Stanislav Fořt. "Vyzkoušet stav beztíže mě lákalo odjakživa. Takže když se teď naskytla příležitost, neváhal jsem."

Stanislava astronomie zajímá už od dětství, hvězdy začal pozorovat dalekohledem před třemi lety. Teoretické fyzice a astrofyzice by se chtěl věnovat i po maturitě, hlásí se na Cambridgeskou univerzitu do Anglie, případně zkusí přijetí na některou jinou britskou či americkou univerzitu.

 Školy nejsou jen pro génie

 "Každá škola je ráda, když se na ni studenti jako Stanislav Fořt hlásí," říká docent Radim Chmelík z Vysokého učení technického v Brně, jenž je hlavním odborným garantem projektu, který připravuje webové stránky Generace Y. "Ale technické a přírodovědné obory vysokých škol určitě dokážou výborně připravit i takové studenty a studentky, kteří sice nevozí medaile z mezinárodních olympiád, ale hledají zajímavé uplatnění v životě, nebo si chtějí splnit své romantické, případně i dobrodružné sny."