O hrbatém mamutovi z Tajmyru

5. říjen 2012

Woolly_Mammoth_RBC.jpg Už jste to slyšeli? Jedenáctiletý chlapec našel na Tajmyrském poloostrově (Rusko) mamuta. Samozřejmě se tam ani jeden z nich neprocházel jen tak: chlapec, vlastním jménem Jevgenij, neboli „Žeňa“ venčil své psy poblíž meteorologické stanice, kde pracují jeho rodiče, zatímco mamut tam už pár tisíciletí čekal, až si ho někdo všimne… 

Království mamutů…

Sibiř je, s trochou nadsázky řečeno, zlatým dolem na mamuty: vždyť to konec konců bylo právě tady, na Aljašce a v Beringii, kde se v období mezi 18 000 a 13 000 lety hojně rozšířili, vyhynuli zde zřejmě někdy před deseti tisíci lety: objevený „nováček“, který dostal jméno po svém nálezci, tedy „Žeňa“, je však prý ještě starší: v permafrostu údajně mrzl nějakých 30 000 let…

Na rozdíl od lidského Ženi se na toho mamutího vědci doslova vrhli: týden dobývali pravěké tělo z věčně zmrzlé půdy, a to za pomoci parních ohřívačů, ale třeba i sekyr a lopat, jak se ostatně od archeologů očekává ;-) Osm dospělých mužů jej pak muselo těžce zvedat, naložit na sáňky a „pěkně po staru“ odtáhnout. Na video zachycující „stěhování mamuta“ se můžete podívat ZDE.

A ačkoliv k údajně nejzachovalejšímu mamutímu nálezu od roku 1901 došlo teprve před měsícem, už teď toho o mamutím Žeňovi víme docela dost: pocházel z druhu Mammuthus primigenius, vážil nějakých půl tuny, na výšku měřil rovné dva metry (což nebylo zrovna moc) a uhynul ve věku šestnácti let, kdy byl na mamutí poměry v podstatě dospělý. O příčinách smrti se ještě spekuluje – pravděpodobně jej zabili lovci doby ledové, ale je také možné, že jej sklátil soupeřící mamut a lidé si pak jeho tělo jen přivlastnili…

Mamut Ženia._ITAR_TASS_lom._PA_Zdroj_The_Times.jpg

Foto: mamut Žeňa na Tajmyrském poloostrově. Autor: TAR-TASS/PA.

Zatím mimochodem víme i to, že navzdory nalezení měkkých tkání se nedá ani uvažovat o tom, že by se mladý mamut dal naklonovat: Žeňa, nebo někdo jiný, bude muset najít nějakého ještě o fous zachovalejšího krále pravěku ;-)

Blonďatý hrbáček?

Nejzajímavější objev se ovšem netýká mamutovy historie, ale fyziognomie: díky celkově velmi zachovanému stavu (do současnosti se dochovaly některé vnitřní orgány a dokonce i mozek) se zřejmě podaří potvrdit domněnku, s níž si vědci pohrávali už dlouho: mamuti měli hrb, ne nepodobný těm velbloudím… Ten jim sloužil jako zásobárna tuku a u Ženi byl obzvlášť výrazný. Dá se tedy soudit, že uhynul někdy v průběhu léta, kdy si na svém těle ukládal tukové zásoby pro drsnější měsíce roku…

Podobně zajímavý objev učinili vědci již na jaře, když rovněž na Sibiři objevili tělo asi dvou a půlletého mamuta, přezdívaného Yuka (Juka) – z Jukovy dochované srsti je totiž patrné, že byl blonďákem. Máme tak první oficiální důkaz o tom, že mamuti nemuseli být vždy „bruneti“ – a další objevy nás jistě ještě čekají. Jestlipak se taky najde nějaký zrzek? :-)

Pokud se toho o Žeňovi, Jukovi a dalších (nejen sibiřských) mamutech chcete dozvědět více a nenecháte se odradit angličtinou, můžete si o nich přečíst třeba ZDE.

  Mamut_Juka.jpg

Foto: blonďatý mamut Juka. Zdroj: BBC Nature News.  

Profilové foto: mamut Žeňa na Tajmyrském poloostrově. Autor: TAR-TASS/PA.