Čeští studenti v Číně zkoumají obtížně polapitelná neutrina

30. srpen 2011

Nepatrné částice nesou informaci o tom, proč ve vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Mezinárodní vědecký projekt, na němž se podílejí i čeští vědci a studenti, má napovědět, proč vlastně nezanikl vesmír.

Při zrodu vesmíru vznikla hmota a současně antihmota. Ty se při vzájemném setkání zničí a zbude po nich jen záření. Naštěstí však vznikly nevyváženě, hmoty je více, a tak může náš svět existovat.
Mezinárodní experiment nazvaný Daya Bay s účastí fyziků a studentů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze začal prakticky zkoumat obtížně polapitelné částice - neutrina. Jsou to elementární částice bez elektrického náboje, které vznikají při slučování jader například ve Slunci nebo naopak při rozpadech jader v jaderných elektrárnách a také při srážkách kosmického záření nebo urychlených částic.
V projektu Daya Bay, v němž hrají vůdčí roli Čína a USA, budou badatelé pečlivě sledovat chování antičástic neutrin (antineutrina) vznikajících v reaktorech jaderné elektrárny v jižní Číně vzdálené 55 kilometrů od Hongkongu. Předpokládají, že díky tomu lépe pochopí, proč ve vesmíru převládá hmota nad antihmotou.

Studenti mezi Prahou a Čínou

Z české strany se na modelování experimentu a vyhodnocování výsledků podílejí i dva studenti, kteří tak mají možnost dostat se k nejlepší světové vědě. Bedřich Roskovec a Viktor Pěč jsou nyní v doktorandském studiu, ale tématu se věnovali už dříve v rámci svých diplomových prací. "Strávili při přípravách už několik měsíců v Pekingu a v místě experimentu poblíž Hongkongu a účastní se také pravidelných schůzek pořádaných zpravidla v Číně," říká vědec, Ing. Vít Vorobel, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty, který se na projektu rovněž podílí.
Projekt Daya Bay je jedním z těch, které otevírají české vědě, a tedy i studentům technických a přírodovědných oborů, příležitost proniknout do světové vědy.
Podrobnější informace