Jan Blažek

Jan Blažek

Výpočtový mechanik

Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni

Palivový soubor TVSA- T ve fázi výroby, opracování Palivový soubor TVSA- T ve fázi výroby, opracování palivový soubor TVSA-T skelet palivového souboru TVSA-T

Už jste se někdy vzbudili a řekli si: „Ježiš, mě zajímají palivové kazety, půjdu se tím živit!“. Asi ne. U Honzy Blažka to bylo podobné: mladý a chytrý kluk, který flirtoval s nápadem stát se lékařem, dal nakonec přednost biomechanice, odkud došel až k jaderným reaktorům a dobře udělal: když dnes posloucháte nadšení, s nímž o své práci hovoří, je vám jasné, že v jaderné energii spatřuje určité poslání, snad naději do budoucna…?

Není proto divu, že když se plzeňských odborníků na jaderné strojírenství zeptáte, kdo z nich by měl co říct mladým lidem, ozve se: „Zkuste toho mladýho Blažka, ten je dobrej“ a obratem obdržíte telefonní číslo a e-mail.

Tančící vědec

Ze zaslaného životopisu se pak dočtete, že „tomu mladýmu“ je dvacet devět let, jmenuje se Honza, vystudoval Fakultu aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a jako odborník na mechaniku tekutin a termodynamiku nyní působí na Fakultě strojní. Také zjistíte, že strávil dost času na univerzitě ve francouzském Marseille, rád tančí, je lektorem salsy a kromě angličtiny a francouzštiny se domluví i programovacím jazykem Matlab.

Když se s ním pak sejdete a zeptáte se, co je konkrétně náplní jeho práce, hnědé oči odborníka na výpočtovou mechaniku se do vás zakousnou a jeho pevný hlas začne odříkávat fakta, která považuje za všeobecně známá: „Aktivní zóna reaktoru, používaného v českých podmínkách, obsahuje 163 palivových kazet, přičemž do 61 z nich se vkládají regulační tyče. Každá palivová kazeta obsahuje 312 palivových proutků po 370ti peletách a celé to měří tak 2,5 až 3 metry.“

Stop Honzo, počkej, to už je moc čísel - cože to vlastně děláš?

„Mým úkolem je vytvořit programový model palivových kazet, který bude zjednodušený tak, aby výsledný tvar byl fyzikálně podobný faktické palivové kazetě,“ říká Honza a vysvětluje, že smyslem celého modelu je vyzkoumat reakce reaktoru např. na seizmickou událost (tedy na něco, co se ve skutečnosti dost dobře testovat nedá a je zapotřebí to simulovat dopředu).

Veverko, otřes se!

Řečeno stručně: protože nemůžeme prostě postavit jadernou elektrárnu a pak čekat, co by se s ní stalo, kdyby nedej bože přišlo zemětřesení, je zapotřebí vytvořit nejadernou, ale přesto věrnou kopii takového zařízení. Honza je jedním z týmu těch, kteří takovýto model programují. Jaderných reaktorů je nicméně typově dvanáct do tuctu a tak se v Česku pracuje na něčem, co má v našich podmínkách smysl, tedy na reaktoru typu VVER. Tomu se mezi vědci přezdívá „veverka“ a je to vlastně tlakovodní reaktor využívající ruské technologie. Veverky tak díky politické historii Evropy můžete najít nejen v Temelíně a Dukovanech, ale třeba také ve slovenských Mochovcích, v Maďarsku, Finsku a na Ukrajině.

Ale seizmická činnost v Čechách – opravdu jsou české jaderné elektrárny ohroženy zemětřesením? „To nikdy nemůžete vědět“, podotýká Honza lakonicky. „Zemětřesení tady v České republice byla. Na druhou stranu, seismicita je spíše otázka norem, ale tlakové pulzace, celé to kmitání toho zařízení, to už je třeba vzít v úvahu.“

Veverka by se zkrátka mohla pořádně otřást, kdyby se s ní zacházelo špatně. Navíc je třeba myslet nejen na zemětřesení, ale třeba i na to, že reaktor mohou rozkmitat tlakové pulsace vyvolané obrovskými čerpadly, které pohánějí vodu v primárním okruhu. Honzova práce tak může významným způsobem přispět ke zjištění, jak se reaktory budou chovat, až se postaví, jak budou reagovat na vnější, ale i na vnitřní podněty. Následně se může ukázat, že když se zařízení lehce upraví, tak to celé bude míň kmitat – a zabrání se nehodě.

Existuje několik témat z oblasti vědy a techniky, které zaručeně sklidí mediální pozornost a kontroverzi: geneticky modifikované potraviny, klonování embryí anebo právě jaderná energetika. Zejména o tom posledním je, třeba v souvislosti s japonskou Fukušimou, slyšet až dost. Ale ať už si o jaderné energii myslíte cokoliv, neuškodí se s ní seznámit – odborníků (a odbornic!) na ní není nikdy dost. A když vás to bude bavit a půjde vám to jako Honzovi, třeba se pak o vás taky bude říkat „jo, ten je dobrej“.